Fotografické moudro: Nadar – Rychlá vnímavost, jež vás uvede do spojení s modelem

„Fotografická teorie se dá naučit za hodinu, první kroky praxe za jediný den. Co se ale naučit nedá, je cit pro světlo a umělecké vnímání jeho účinků. A ještě méně pochopitelná je morální inteligence vašeho modelu – ona rychlá vnímavost, jež vás uvede do spojení s ním.“

— Nadar (Gaspard-Félix Tournachon)
Autoportrét fotografa Nadara, cca 1855
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Gaspard-Félix Tournachon, světu známý pod pseudonymem Nadar (1820–1910), patřil k prvním velkým portrétním fotografům historie. Ve svém pařížském ateliéru na Boulevard des Capucines vyfotografoval takřka celou generaci francouzských umělců a myslitelů – Baudelaira, Sand, Liszta, Dumase i Rossiniho. Byl také průkopníkem letecké fotografie z balonu a jedním z prvních, kdo fotografoval při umělém osvětlení v pařížských katakombách a stokách.

Nadarova slova zůstávají překvapivě aktuální i po více než 170 letech: technickou stránku fotografie – expozici, clonu, práci se světlem – lze zvládnout poměrně rychle. Skutečným uměním portrétu je ale schopnost navázat s fotografovaným člověkem okamžitý, důvěrný kontakt, který teprve umožní zachytit „nejvlastnější a nejpříhodnější podobu“ – tedy něco, co se za technikou přístroje pouze skrývá, ale technikou samotnou vzniknout nemůže. Číst dále >

Zveme vás do Blatné

Více než čtyřicet českých i zahraničních fotografů přijede osobně prezentovat své práce u příležitosti již 21. Blatenského fotofestivalu. Festival organizuje Kulturní Plantáž Blatná společně s fotoklubem Kamfo Blatná. Během hlavních dvou festivalových dnů 19. a 20. září 2026 najdete fotografie nejen v galeriích, ale i v řadě netradičních prostor ve městě.

A koho vám letos představíme? Legendy naší a světové fotografie, výrazné osobnosti, ale i autory, jejichž kvalitní tvorba teprve čeká na uznání. Mezi hlavní hosty letošního ročníku patří Michal Macků, který představí průřez svou tvorbou – od geláží přes uhlotisky až po skleněné objekty. Tvorba slovenské fotografky Viki Kollerové propojuje v poetických obrazech lidské tělo s přírodou. Vasil Stanko, představitel legendární Slovenské nové vlny, odprezentuje v rámci projekce výběr fotografií z 90. let. Další osobností festivalu je Jozef Danyi, fotograf zatím oceňovaný hlavně na mezinárodní scéně.

Z mladší generace se představí Radka Korandová se souborem Kůže reflektujícím vztah člověka k vlastnímu tělu. Minimalistickým souborem Krabice ukazuje fotograf Tomáš Rasl, že i všední předměty mohou získat zcela nové významy. Tomáš Umlauf vystaví fotodeníky z cest po více než stovce zemí světa zachycené výhradně analogem. Číst dále >

Fotografické moudro: Josef Sudek – Láska k banálním předmětům

„Věřím, že fotografie miluje banální předměty, a já miluji život věcí.“

— Josef Sudek
Portrét Josefa Sudka, Praha 1958, foto Miloň Novotný
Portrét Josefa Sudka (Praha, 1958), foto Miloň Novotný. Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Josef Sudek (1896–1976), přezdívaný „básník Prahy“, patří k nejvýznamnějším českým fotografům 20. století. V první světové válce přišel o pravou ruku, přesto se s neúnavnou trpělivostí věnoval fotografii dalších šest desetiletí – pracoval s velkoformátovými přístroji, kontaktními kopiemi a dlouhými expozicemi, které vyžadovaly téměř meditativní klid. Proslavily ho cykly Praha panoramatická, Okno mého ateliéru a jeho tiché zátiší se sklenicemi, vejci a spadaným listím na parapetu okna v ateliéru na Újezdě.

Sudkova věta o lásce k banálním předmětům míří přímo k jádru fotografického vidění: není třeba honit dramatické scény ani exotická místa, aby fotografie měla sílu. Stačí sklenice vody na parapetu, kousek chleba nebo pomačkaný papír – když je fotograf ochoten se zastavit a dívat se dost dlouho a dost pozorně, obyčejná věc odhalí vlastní charakter, texturu i příběh. Tahle trpělivost, ne technika, byla Sudkovým skutečným nástrojem. Číst dále >