„Fotografie není jako malířství. Existuje tvůrčí zlomek sekundy, kdy pořizujete snímek. Vaše oko musí vidět kompozici nebo výraz, který vám nabízí samotný život, a musíte instinktivně vědět, kdy zmáčknout závěrku. To je chvíle, kdy je fotograf tvůrcem.“
— Henri Cartier-Bresson
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain (fotografie Kimura Ihei, 1954)
Potěšte se z vystavených i promítaných snímků! Vyzvedněte si nevystavené fotografie a katalog! Inspirujte se! Seznamte se s „pražskou tvorbou“ Františka Dostála! Nabídněte přátelům krásné odpoledne v krásném prostředí !
V úterý 5. 5. 2026 proběhlo slavnostní vyhlášení soutěže Praha fotografická. Letos se jednalo o 30. ročník. To je myslím číslo, které hodně napovídá o oblíbenosti a kvalitě této soutěže mapující Prahu ve všech možných fotografických úhlech pohledu. Tentokrát jsme se sešli v Rezidenci primátora hlavního města Prahy na Mariánském náměstí. Toto místo je překrásné a rozhodně konkuruje sálu na Staroměstské radnici. Všechny hledače konspirátorských teorií musím zastavit hned v zárodku, protože v Brožíkově sálu prostě probíhá rekonstrukce podlahy.
Po předání všech diplomů a dalších ocenění jsme si prohlédli výstavu, která probíhá v Galerii Ambit na Jungmannově náměstí a na kterou vás srdečně zveme.
Velké díky patří Věře Matějů, která tuto soutěž už dlouhé roky pořádá. Bez ní bychom se nikde nesešli. Poděkování patří také Marii Tomsové, která se s lehkostí sobě vlastní ujala moderování celé slavnosti.
„Fotografie je jazyk, který dává lidem příležitost vidět to, co jsem viděl.“
— Sebastião Salgado
Výstava Genesis, Porto Alegre, 2014. Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 (Eugenio Hansen, OFS)
Sebastião Salgado (8. února 1944 – 2025) byl brazilský fotograf světového věhlasu, jehož jméno se stalo synonymem pro dokumentární fotografii s hlubokým humanistickým přesahem. Původně ekonom, který se fotografii začal věnovat ve svých třiceti letech, se brzy stal jedním z nejvlivnějších fotografů 20. století. Jeho projekty – Workers (Dělníci), Migrations (Migrace) a Genesis – jsou rozsáhlými vizuálními básněmi o lidstvu a přírodě, na nichž pracoval desítky let.
Když Salgado říká, že fotografie je jazykem umožňujícím druhým vidět to, co viděl on, odhaluje podstatu svého fotografického poslání. Nestačilo mu zachytit realitu – chtěl ji sdílet tak, aby druhý člověk mohl prožít to, co on sám. Fotografie pro něj nebyla pouhým dokumentem, ale mostem mezi různými světy: světem brazilského zlatokopa v důlní jámě Serra Pelada a světem evropského diváka v muzejní galerii. Tento pohled je výzvou pro každého fotografa – jaký jazyk tvořím já svými snímky?Číst dále >
„Fotografie je pro mě umění pozorování. Jde o hledání něčeho zajímavého na obyčejném místě… Zjistil jsem, že má jen málo společného s tím, co vidíte, a vše závisí na tom, jak to vidíte.“
Elliott Erwitt (1928–2023) byl jedním z nejvýraznějších fotografů 20. století. Americký fotograf francouzského původu strávil šedesát let zachycováním každodenního života s neopakovatelným smyslem pro humor a lidskost. Byl členem prestižní agentury Magnum Photos a jeho práce se stala ikonou humanistické fotografie – od politiků a filmových hvězd po bezejmenné tváře z ulic celého světa.
Erwittovo moudro odhaluje jádro fotografického vidění: nejde o to mít nejdražší výbavu ani být na správném místě ve správnou dobu. Jde o způsob pohledu. Dva fotografové mohou stát na stejném místě, a přesto jeden odejde s prázdnýma rukama, zatímco druhý s nesmazatelným okamžikem. Tento dar – vidět tam, kde jiní přehlédnou – lze kultivovat, trénovat a rozvíjet. Erwitt sám říkal, že „všechna technika světa nevynahradí neschopnost si věcí všímat.“Číst dále >
.jpg){kind=link}