Rubrika: Fotky s příběhem

Fotky s příběhem

Příběh fotografie č. 12

Basa na fotografii tvrdila muziku v hospůdkách okolo řeky Sázavy. Hrálo se na ni již ve 30. letech v Lucerně a měla na sobě název skupiny Westerni. Uprostřed jedné noci, když se jelo motoráčkem ze slavné hospody „U žraloka“ asi jen dvě stanice do Zlenic, zahrála basa i paní průvodčí, a my neplatili jízdné, co stálo tehdy asi korunu!
(Zmíněná fotografie je rovněž také na titulu knížky „Cesta pro dva“ od F. Dostála a A. Vykulilové , kterou lze objevit v obchodě Foto Škoda ve Vodičkové ulici v Praze.)
Foto: František Dostál

Fotky s příběhem

Příběh fotografie č. 11

  • Rozběhl se rok 1991 a v pražské Lucerně se pořádal ples. Nový ministr vnitra Jan Ruml si vyzkoušel skok z nejvyššího patra sálu do nafukovací záchranné matrace. Skočil bez bot, které si obul až po seskoku v sále. Dnes se velice často skáče jen do řeči…
    Text a foto: František Dostál

Fotky s příběhem

Příběh fotografie č. 10

Asi před 50 lety se u nás objevil sovětský panoramatický fotoaparát Horizont. Chtěl jsem ho vyzkoušet na výšku, a proto sem navštívil Petřínskou rozhlednu. Na stromech ještě nebylo listí, a proto se mi rozhledna na film vešla celá…
Foto a text František Dostál

Fotky s příběhem

Příběh fotografie č. 9

Byl duben roku 1991 a nad Československem se pohyboval sovětský letoun, který byl naplněn kartony cigaret Winston. Cigarety byly i v kuchyňce, v níž nebyl vypnutý vařič, a tak brzy letoun žádal o nouzové přistání v Praze. Zde zrovna pobýval americký prezident. Letoun byl proto nasměrován na letiště v Hradci Králové, jenže piloti mířili dál na Polsko. Letoun však skončil na poli u Dubence, které bylo najednou pokryto krabičkami cigaret. Po čase jich z pole dost zmizelo díky nedaleko se pohybujících automobilů…

Text a foto: František Dostál

Fotky s příběhem

Příběh fotografie č. 8

Fotografie chlapce, jehož noha uvízla v lanoví balonu, působí až děsivě, ale vše dobře dopadlo. Snímek je ze série „Pozor na balony!“, která byla vystavena na World Press Photo 1977. V současné době ji můžete spatřil celou na stránkách časpisu FotoVideo č. 2 / 2020.
Text a foto: František Dostál

Fotky s příběhem

Příběh fotografie č. 7


Jaroslav Kronus
Více než 60 let fotografoval Kolín a jeho snímky jsou součástí městské fotokroniky. Dne 31. 12. 2009 jsem stál na parapetu okna jeho domu a fotografoval ho. „Těším se na jaro, až rozkvete jabloň na zahradě“, řekl. Jabloň, na kterou viděl od svého stolu a na kterou se na jaře již díval ze shora. Zemřel náhle 27. dubna 2010 ve věku 88 let. Netušil jsem, jak symbolická bude má kompozice.

Text a foto Petr Hejcman

Fotky s příběhem

Příběh fotografie č. 6

  • Ve Vietnamu jsem byl  po druhé a jako industriální fotograf jsem se už doma před odletem připravil na jednodenní výlet do průmyslové aglomerace Hai Phong, kde se nachází malá čtvrť se slévárničkami. V doprovodu několika Vietnamců se nám podařilo slévárny po delším bloudění nalézt, jenže v neděli se v nich nepracovalo. Byl jsem zklamán neb jsem věděl, že se tu už asi nevrátím z důvodu bohatého programu následujícího pobytu v této krásné zemi. S focením průmyslu jsem se už tedy pro letošní vietnamskou anabázi rozloučil. Ale má touha vyfotit si slévače v práci byla natolik silná, že jsem den před odletem do vlasti využil volna (rodina jela nakupovat dárky)a domluvil si taxikáře, který neznal ani význam mezinárodního slova STOP. Do 150 km vzdáleného Hai Phong jsem ho naváděl pomocí naši apky Mapy.cz, jelikož on byl s autem nejdále asi 50 km od svého bydliště. Byl pracovní den a v komplexu asi 15 sléváren v 10:00 nikdo nepracoval!!! Zase smůla?! Vietnamci všude leželi na rohožích a podřimovali nebo popíjeli zelený čaj a pokuřovali něco silného z bambusových dýmek. Z komunikace jsem pochopil, že odlévat budou kolem dvanácté hodiny. Taxikáři jsem vysvětlil horko těžko, že bude muset čekat minimálně další dvě hodiny. Ve dvanáct hodin se začalo odlévat v několika slévárnách najednou a já běhal jako smyslu zbavený mezi nimi a fotil v neskutečné tmě malé človíčky, kteří  kmitali s těžkými naběračkami a odlévali žhavou litinu do předem připravených forem. Okolní teplota dosahovala 40°C a vlhkost se blížila téměř 100%!!! Byl jsem kompletně promočen, teklo ze mě jako z cedníku a došla mi voda! Zažíval jsem fotografický orgasmus, ale i totální dehydrataci. Myslel jsem, že omdlím. Nezbylo mi nic jiného než pít vodu ze džberu, kde byla spousta ledu, nějaké limetky a to vše se pilo jedním zčernalým plastovým okousaným kelímkem, který putoval z ruky do ruky, lépe řečeno z huby do huby. Pil jsem i přes to, že v Asii nemůžete pít vodu, která není balena!

    Abych to zkrátil. Taxikáři jsem zaplatil tolik, kolik průměrný Vietnamec nevydělá ani za měsíc! Ráno jsem chytl neskutečný průjem, který se mě držel ještě doma po příletu z Vietnamu, také ústa byla zalita jedním velkým oparem. Ale co neuděláte pro snímky, po kterých toužíte už několik let?! Doma při úpravách těchto fotografií jsem zjistil, že to nasazení vlastního zdraví stálo za to! Fotografové, však to znáte!

    Text a foto Pavel Zubek