Výročí Ladislava Rosíka

Posted Posted in Nezařazené


Ladislav Rosík by letos oslavil 90 let, narodil se v roce 1929 u Zlína, avšak většinu svého života strávil v Kralupech nad Vltavou, kam ho přivedla profese chemika – pracoval ve zdejším podniku Kaučuk jako vědecký pracovník. Jeho první zájem o fotografii vycházel právě ze zmíněné profese, zajímala ho spíše chemická stránka fotografického procesu. Poměrně záhy však v sobě objevil tvůrčí ambice a také potřebu sdílet je s dalšími fotografy. V tomto směru patří k obnovitelům novodobých tradic organizací fotografů amatérů. V roce 1960 založil v Kralupech nad Vltavou fotografický klub, v němž aktivně pracoval. Klub za své víc než čtyřicetileté činnosti uspořádal pod jeho vedením několik set fotografických výstav, jak dokládá Rosíkem vlastnoručně vedená pětidílná kronika. Byl aktivistou i dalších fotografických seskupení a odborných sdružení. Fotografie nebyla pro Ladislava Rosíka pouze koníčkem, ale posláním a službou lidem, jimž zprostředkovává „hodnoty vizuální kultury a jejího významu pro hodnotné lidské vztahy, pro naplnění myšlenek pokroku nejen v technice, ale především v kultuře, kde je tento úkol mnohem těžší a hůř rozpoznatelný“, jak se uvádí v odůvodnění udělené ministerské ceny, která mu byla udělena v roce 2005

Rosik0.jpg
Předávání ministerské ceny
(Pokračování textu…)

ROK 1989

Posted Posted in Akce SČF

Pokřtili jsme knihu Rok 1989, sametová revoluce a co jí předcházelo očima fotografů ze sbírky Svazu českých fotografů a zahájili 1. reprízu stejnojmenné výstavy.Další zastavení výstavy bude v Jindřichově Hradci v Muzeu foto- grafie a moderních obrazových médií od 11.12.2019, kde již nyní můžete navštívit putovní výstavu 100 let očima fotografů ze sbírky SČF.

Lenka Lázňovská, Věra Matějů, Marie Tomsová a Milan Sedláček
Foto Josef Louda

Rok 1989 – sametová revoluce a co jí předcházelo očima fotografů ze sbírky fotografií Svazu českých fotografů

Posted Posted in Akce SČF

Publikace vychází k příležitosti stejnojmenné výstavy. Obsahuje texty Martina Mejstříka, Věry Matějů, citáty a hesla, karikatury Dušana Pálky, grafickou úpravu Dany Bleyové. Především však téměř stovku fotografií známých i méně známých sbírkových autorů. (Anonym, Radomír Blažek, Karel Čapek, Jiří Černý, Světla Černíková, René Dufour, František Dostál, Jan Dušek, Bohumil Eichler, Libor Hajský, Pavel Hroch, Vlastimil Ipser, Břetislav Jansa, Tomáš Javůrek, Ivo Kasal, Jaroslav Kocourek, Ivan Koreček, Jan Kouba, Miloš Krejčí, Lubomír Lapka, Vladimír Lammer, Blanka Lamrová, Miroslav Machač, Petr Matička, Jiří Měchura, J.Muchová, Tomki Němec, Pavel Paluska, Michal Pick, Miloš Rasocha, Jiří Ron, Vladimír Skalický, Milan Sedláček, Karel Sláma, Lubo Stacho, Viktor Stoilov, Petr Suchomel, Daniela Sýkorová, Kateřina Štěpánová, Pavel Šust, Ladislav Tunys, Jiří Všetečka, Alena Vykulilová).
Podoba publikace i výstavy odráží skutečnost, že sbírka SČF jako jediná v České republice zahrnuje i kreativní fotografy z řad amatérské fotografické obce, fotografující spisovatele, výtvarníky, filmaře i politiky. Tento charakter sbírky dodává představovaným fotografiím na autentičnosti, fotografové nejsou jen reportéři, ale aktéři, účastníci zachycovaných událostí. Rozmanitost postojů, pochopení pro logiku událostí a hru emocí, nezdolnost naděje, krása odvahy a důležitost vytrvalosti, které fotografie z roku 1989 tematizují, jsou podstatné i pro současný svět.
Ne všechny prezentované fotografie zůstanou zachovány pro svou uměleckou hodnotu, mnoho znamená i neopakovatelnost na nich zachycené reality. To platí zejména o snímcích nejrůznějších nápisů, plakátů a vzkazů, představujících verbalizaci výše uvedeného, které jsou nejfotografovanější částí listopadové revoluce a historickým dokladem o schopnosti Čechů řešit vše s humorem a nadsázkou.
K připomenutí významného výročí roku 1989 spojily své síly Národní informační a poradenské středisko pro kulturu a Svaz českých fotografů, státní příspěvková organizace ministerstva kultury ČR a spolek s téměř stoletou tradicí. Na základě jejich spolupráce se podařilo seznámit veřejnost s minulými událostmi prostřednictvím fotografií ze sbírky, která poskytuje zdroj poznání jak historických etap, tak i vývoje fotografie a tvoří nedílnou součást českého kulturního dědictví.

VĚRA MATĚJŮ

Soutěž na téma Komunikace

Posted Posted in Akce SČF
Foto Štěpánka Nohýnková

V soutěži Jomunikace získala 1.cenu Štěpánka Nohýnková se snímkem Tichá pošta, druhá se umístila Eva Stanovská se snímkem Čarový kód, o 3. místo se rozdělily Kateřina Göttlichová se snímkem Totální nekomunikace a Alena Vykulilová se snímkem Komunikace 1. Čestná uznání získali Zdeněk Ráž, Václav Lahovský a Jiří Černý. V Ambitu v rámci výstavy k výročí SČF vystavují tito autoři: Ladislav Bába, Kristián Bergmann, Jan Bernhard, Karel Jiří Čapek, Jiří Černý, Jiří Durdík, Petr Feyfar, Josef Franc, Rudolf Fukal, Kateřina Göttlichová, Jan Hanuš, Mirka Hedbávná, Stanislav Jermář, Tomáš Klika, Ivo Kornatovský, Marcela Kybalová, Filip Kyslík, Václav Lahovský, Lubomír Martinek,
Ivan Mikšík, Andrea Morkusová, Štěpánka Nohýnková, Radoslav Pokovič, Karel Prskavec, Zdeněk Ráž, Eva Rusová, Vitězslav Říha, Eva Stanovská, Bedřich Šebera, Alena Šedová, Věra Široká, Karel Široký, Martina Šimková, Jarmila Šmerhová a Alena Vykulilová-

Výstava k výročí SČF

Posted Posted in Akce SČF

Svaz českých fotografů, z.s. je spolek s téměř stoletou tradicí. Jde o největší fotografickou organizaci u nás. Rok 2019 je pro SČF rokem několika významných výročí: slaví 100 let od ustavující valné hromady Svazu československých klubů fotografů amatérů – svého bezprostředního předchůdce, která se konala 8. 12. 1919 ve velkém sále hotelu Palace v Panské ulici v Praze, a zároveň 50 let od obnovení svazu a navázání na meziválečnou tradici, a to znovuvytvořením SČF na ustavujícím sjezdu v Přerově 1. 2. 1969. Letos také uplynulo 30 let od otevření první galerie SČF 1.3.1989 v domě U Bílé růže v Kamzíkově ulici, které bylo součástí oslav 150. výročí zveřejnění vynálezu fotografie.
K oslavě byla připravena expozice zahrnující několik výstav. Sbírka fotografií SČF, v níž lze najít více než 12 000 fotografií od počátku 20. století po současnost, která je cenným zdrojem poznání historie naší země i vývoje fotografie, bude představena výstavou Naši prezidenti, nabízející historické záběry českých prezidentů i obrazové srovnání prezidentských kampaní. Historii SČF a jeho předsedů připomene výstava výjimečné a zároveň rozporuplné osobnosti – Jána Šmoka. Výsledky soutěže na téma Komunikace dokazují, že tvůrci spojení s SČF mají co říci i k aktuálním současným tématům. Představí se i fotografové, kteří se letos zúčastnili soutěže o Mistra SČF, nechybí ani pohled na tvorbu zahraničních fotografů ze spřáteleného slovenského ZSF (Zvaz slovenských fotografů).
Výstavy prokazují jedinečnost fotografického uskupení současného SČF, jeho význam pro zejména amatérskou fotografii. V neposlední řadě má zavazující tradice vliv i na kultivaci tvorby a výtvarného projevu vůbec fotografující veřejnosti.

Fotografie z včerejší vernisáže:

Ambit kláštera Panny Marie Sněžné, 24.10. – 22.11.2019. Otevřeno denně 10 -18 hod. Vstupné 60 Kč, snížené 30 Kč.

Za Hildou Diasovou

Posted Posted in Akce SČF, Informace

V průběhu léta přišla smutná zpráva, že nás opustila fotografka Hilda Diasová, dlouholetá členka Svazu českých fotografů. Vzpomeňme na ni a její tvorbu s Františkem Dostálem.

Foto: Hilda Diasová

Ženské tělo v hledáčku ženy

Krásné ženské tělo přitahovalo kumštýře všeho druhu již od pravěku. Jedna z prvních ženských absolventek pražské FAMU Hilda Misurová Diasová (nar. 1940 v Bratislavě), však ale na svoji fotografickou dráhu nastoupila až v roce 1955 na Střední umělecké škole řemesel v Brně, kde působil jeden z nestorů české fotografie K.O. Hrubý. Hlubší zájem o fotografii H. Diasovou přivedl k dalšímu studiu do Prahy na FAMU, kde svá studia ukončila v roce 1966. O rok předtím ale absolvoval stejnou školu její muž Pavel Dias. Natrvalo v Praze se H. Diasová usadila ale až v roce 1970. Ovšem ale již rok dříve před začátkem tzv. normalizace spatřila světlo světa publikace FEMINA, věnovaná aktu v naší fotografii a jedním z autorů připojených fotografií byla také H. Diasová. Její akty na sebe upozorňovaly jednoduchou koncepcí, ve které ale autorka kladla důraz na světlo dodávající její hře s ženským tělem vlastní a osobitý rukopis.

(Pokračování textu…)