Čtvrtek, 23 Listopad 2017
Antonín Špát - Shovívavý kritik PDF Tisk Email
Spat8780x.jpg
Antonín Špát
( 1933) je samoukem, absolvoval školu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů. Má za sebou má za sebou řadu kolektivních výstav, počet těch sajostatných se stále rozrůstá. Každým rokem se zúčastní soutěže Praha fotografická a každým svým vstupem přináší k fotografování Prahy něco nového. Jeho objevné fotografie jsou také téměř každým rokem oceňovány. Stranou však nezůstává ani kraj, kde žije. Zapojil se do programu Regionální centrum fotografie pořádaného Národním muzeem fotografie v Jindřichově Hradci a  podporovaného fondy Evropské unie k vytvoření informační a koordinační sítě mezi institucemi a jednotlivci z jižních Čech a dolního a horního Rakouska zabývajícími se fotografií. Aktivně se zde zúčastnil projektu Dnešní člověk v krajině. S fotografií po boku vystoupil i proti úmyslu vytvořit nedaleko Lodhéřova hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.
Spat9318x.jpg
Humor jeho fotografií je mu silnou zbraní, fotografie pak útočištěm i smyslem života. Se svým fotoaparátem, usměvavou vlídností a droboučkým čertíkem jízlivosti se rozhlíží okolo sebe. A vidí, že život tropí hlouposti. Stačí je zaznamenat a dát do patřičných souvislostí. Řeknete si vtípky, jen vtípky, ale zahleďte se do Špátových snímků. Neukazují obraz bláznivé doby minulé, doby přeměn i té naší současnosti? Nenapadne vás nad nimi, že některé věci a příhody každodenního obyčejného života dávají smysl a precizně vykreslují životní styl doby? Že je lépe se zasmát či pousmát  než tvrdě kritizovat a nadávat? Že vlastně každá hloupost se dá  přesně pojmenovat?
Přidáme-li trochu poetického a v podstatě přívětivého pohledu na svět, odhalíme Špátův recept na chápání života. Pochopíme, proč jeho snímky dříve rozčilovaly potentáty, i když třeba jen v místním měřítku. Dýchá z nich shovívavost dobré nálady, pozitivního životního postoje, vzdorujícího svou tvořivostí. Radost z každého fotoaparátem zastaveného pohledu, z každé zvěčněné myšlenky či nápadu.
Výtečný pozorovatel života okolo sebe již dlouhou řadu let uceluje své fotografické svědectví o úletech a paradoxech, hloupostech a vymyšleninách doby minulé i současné. Jeho bystré fotografické oko neodpouští přetvářku, zaznamenává viděné, ale každý jeho snímek tím skutečnost zároveň hodnotí. Nenásilně, výhradně obrazově, často zejména kombinací jednotlivých prvků v obraze vyvolává úsměv, přinášející v základě optimistické zvládnutí situace.
Spat9313x.jpg  Spat9308x.jpg
Špátovo pochopení pro život, schopnost maximálně využít možností klasické neupravované fotografie a abstrakce její černobílé formy nám nabízejí unikátní pojetí fotografického humoru. Na jedné z jeho pražských fotografií vykukují za rozsochatým koňským zadkem historické architektonické skvosty. Lze najít výstižnější metaforu pro turistický byznys na pražském Staroměstském náměstí? Jinde dva metaři křižují petřínský památník obětem komunismu. Je možné příhodněji vyjádřit kontroverznost uměleckého ztvárnění a umístění pomníku? Stejně jasně mluví alegorický kříž náhodně vytvořený z trubek nad neforemnou skládkou uprostřed sídliště nebo snad nad strohostí nedalekých paneláků? Jeden takový obraz řekne více než desítky slov. I proto, že je komponován tak, abychom si ho zapamatovali. Pravda může popíchnout a rozzlobit. Jemná ironie ale ve Špátově pojetí vlastně konejší rozjitřené vědomí. Právě tím shovívavým pochopením získávají snímky svou trvalou hodnotu. Začleňují se do nejlepších tradic českého humoru, jenž je vždy trochu hořký a osvobozující zároveň.
Široká škála námětů dává fotografově snažení i velkou dokumentární hodnotu autentického zpravodajství o proměnách společnosti i přírody. Vedle Sbírky Svazu českých fotografů jsou snímky Antonína Špáta zastoupeny i ve sbírce fotografie Moravské galerie v Brně.
Spat8789x.jpg














VĚRA MATĚJŮ